FOTOvíkend v SASKÉM ŠVÝCARSKU ( reportáž )

Saské Švýcarsko je vyjímečnou krajinou plnou netradičních a velmi působivých stolových hor, umělých i přírodních vyhlídek s širokým rozhledem a velmi příznivým klimatem pro častý výskyt ranních mlh. A to především díky Labi, podél jehož toku se většina přírodních dominant nachází.Jednou z nich je lokalita Bastei kam jsem se po tři dny, díky pravidelnému výskytu mlh opakovaně vracel. Nezaměnitelné místo plné kouzelných výhledů poskytujících neopakovatelné zážitky. Pro zajímavost zde vznikl známí obraz Caspara Friedricha Davida - Rocky Landscape in the Elbe, z dob kdy tu ještě nebyl zbudován most...
Ale zpět do přítomnosti. Trasa vedla z Vysoké Lípy podél Labe do Bad Schandau a odtud na Bastei.  
 
- trasa z Vysoké lípy do Bastei
 
Je velmi příjemné, že se jedná o jednu z nejdostupnějších vyhlídek v celém Česko-Saském Švýcarsku. Doprava a mírný výstup proto musí zvládnout každý..
 
První den víkendového focení jsem vyrážel okolo 4:30 ráno..Pro zjištění aktuálního stavu mlh je nejlépe se rozhlednou z Křížového vrchu, odkud je snadné dohlédnout většinu ztěžejních fotografických lokalit. A protože celé České Švýcarsko bylo bez mlh, nezbývalo než vyrazit do části Německé,kde byla situace na pohled přeci jen příznivější. Už v lesích při sjezdu do Hřenska, mě začala obklopovat mlha. Podél Labe se už byla natolik hustá, že zmizelo i jasné nebe... Ale pří výjezdu nad Bad Schandau, se opět otevřel nádherný a čistý výhled na vrcholky stolových hor, které byly jinak celé ponořené v mlze. Pár kilometrů před Bastei mě přepadly lehké obavy, jestli se mlhy nevytratili, protože vzdálenost od kaňonu Labe byla už dosti velká,..... ale rozhled na první vyhlídce rázem rozptýlil veškeré mé obavy.
 
 
Před očima se mi rozprostřel doširoka otevřený rozhled na zamlžený kaňon Saského Švýcarska. A protože zbývaly ještě svě hodiny do východu slunce, monumelntální vrcholky skal ještě z velké části osvětloval zářící měsíc..Obloha na obzoru se pozvolna probouzela k životu sytými červeno-oranžovými barvami kontrastující s nebezky klidnou modří zalívající ještě spící krajinu. Vše působilo až magicky tichým dojmem.
 

Před vyhoupnutím slunce nad obzor jsem se ještě na poslední chvíli rozhodl přesunout o pár desítek metrů vedle na druhou skalní vyhlídku, odkud byl jasnější a čistší rozhled na mlhové moře. Nejprve se objevila červená záře v dálavách na pravo a až poté vykouklo slunce. Vzdouvající se mlhy plující přes skalní pahorky v popředí byly prozářeny jako první..

Po chvilce mi to však nedalo, a opět jsem se musel vrátit na předešlou vyhlídku, kde je přeci jen trochu zajímavější popředí. Než jsem doběhl první zlatavé paprsky už pronikaly mlhou zahalenými vrchoky skal, a vytvářet kouzelnou hru světla, stínů a barev...Tehdy je dobré mít po ruce objektiv s dlouhým ohniskem:_)

 
 
A než jsem stačil znovu nasadit širší ohnisko krajina kolem už je doslova zalitá zlatavým světlem, k čemuž z velké části napomáhají mlhy, na jejichž vlnách je světlo unášeno a rozptylováno do okolí. Tento okamžik je nazýván zlatou hodinkou a patří, asi nejen k mým, neoblíbenějším.
 
 
Mlha je neustále v pohybu, takže stačí jen bedlivě pozorovat s prstem na spoušti.. Trochu jako by člověk maloval obraz.
Zdánlivě stojící postava na jednom z vrcholků saklního města není kolega fotograf, jak jsem si původně myslel, ale socha:_)
 
 
Ještě poslední celkové foto prozařené krajiny, a jde se na zajímavé detaily, které se díky mlze a vyčnívajícím krajiným objektům vyplouvají všude možně. Proto netrpělivě opět nasazuji dálkáč..
 
 
Velmi mě zaujala mohutná skála, která se jako majestátní bytost tyčí vysoko nad okolními vrcholky stromů.
 
 
Všudypřítomné mlhy vytvářely, i přes poměrně vysoko postavené slunce, stále zajímavou atmosféru..
 
 
I na druhé vyhlídce bylo co sledovat..:_)
 
 
Před samotným odjezdem, jsem si nemohl odpustit posledí zastavení nad již z pola otevřeným kaňonem Labe. Daleký rozhled a částečně protrhané mlhy odhalující různě vzdálené vrcholky kopců, nehaly hezky vyniknout vzdušné perspektivě..
 
 
Stejné stanoviště, pouze zády k slunci.
 
 
A protože se blížila devátá hodina, a zlatá hodinka už byla dávno pryč, rozhodl jsem se vyrazit zpět do Vysoké Lípy na Hotel Zámeček, kde bylo potřeba trochu dorovnat brzké vstávání.
Večerní fotografování se konalo v nedalekých Rynarticích na Křížovém vrchu odkud je nerušený rozhled na malebnou krajinu velké části Českého Švýcarska. Hodinku před západem, kdy je slunce ještě dostatečně silné ale přesto už příjemně barevné jsem vyrazil západu vstříc......a nebyl jsem sám.:_)
 
 
Tímto okamžikem jsem uzavřel můj třídenní výlet v Česko-Saském Švýcarsku, který bych si rád z opakoval na konci Října, kdy bude vše nádherně ponořeno v podzimních barvách...Budu moc rád pokud by se chtěl kdokoliv připojit a přožít podobně kouzelné okamžiky..
 
více na : photo@ondrejjirku.cz